Historie lyžování
Úvod
Akrobatické lyžování je sportovní odvětví, které se dostává do podvědomí naší veřejnosti teprve v posledních letech,
a to i přes to, že ve světě má již delší dobu zvučné jméno, je velmi populární a rozšířené.
Tato skutečnost je dána především tím, že se tento sport začal objevovat v médiích teprve v nedávné době.
Objevovaly se první ukázky disciplín akrobatického lyžování a začíná se hovořit o úspěších našich akrobatických
lyžařů v zahraničí.
Základna akrobatického lyžování v České republice není veliká, ale nemůžeme říci, že není kvalitní. Jako mnoha jiných zimních sportů je akrobatické lyžování sport finančně dosti náročný. Naše republika není státem s příliš vysokou nadmořskou výškou a velkým množstvím vhodných terénů pro provozování tohoto sportu. To vše zabraňuje většímu rozšíření akrobatického lyžování v širší sportovní veřejnosti. Nicméně jak již bylo uvedeno, máme u nás sportovce, kteří navzdory těmto "překážkám" slaví úspěchy na Evropských pohárech, na Světových pohárech, na Mistrovství světa, na Mistrovství světa juniorů a neposlední řadě i na Olympijských hrách.
Akrobatické lyžování je sport divácky velmi atraktivní. Kromě regulérních závodů se konají různá show, která začínají probíhat i u nás. Na těchto akcích vystupují nejen naši borci, ale i světoznámé osobnosti akrobatického lyžování. Snaha rozšířit tento sport u nás je samozřejmě veliká. Tradice však není dostatečně zakořeněná a tudíž je daleko obtížnější propagace.
Historie akrobatického lyžování
Počátky akrobatického lyžování můžeme zařadit do přelomu 19. A 20. Století.V Rakousku roku 1905 jistý Mathias Zdarsky, gymnasta a mimo jiné i průkopník alpského lyžování, udivoval své přátele odvážnými kousky na lyžích jako skoky přes lyžařské hole, tanečními kroky a dokonce i salty s lyžemi.
Ve 20. Letech se v lyžařské literatuře nacházejí ilustrace a náčrty týkající se tehdejší lyžařské akrobacie. K rozvoji tohoto sportovního odvětví přispěl i samotný ráz alpských horských terénů. Bylo to především strmé a příkré svahy, úzká sedla či těžko sjízdný jarní sníh. Tyto náročné podmínky přiváděly lyžaře do situací vyžadujících jinou techniku jízdy na lyžích jako skoky a obraty. Navzdory tomu však akrobatické lyžování stále zůstává v pozadí za točivými alpskými disciplínami.
Po druhé světové válce odešlo mnoho Evropanů hledat štěstí do Ameriky. Bylo mezi nimi i mnoho lyžařských expertů z alpských států. Ti zde působili nejdříve jako učitelé lyžování a později zakládali své vlastní lyžařské školy. Právě v Americe se akrobatické lyžování začíná rozmáhat, a to v 50. Letech, kdy se o tento sport začínají zajímat média. Díky nim se v krátké době objevilo mezi veřejností mnoho přívrženců tohoto 'nového' sportu. Do konce 60.let však bylo akrobatické lyžování považováno spíše za jakousi show, než za 'opravdový' sport. Hlavními kritérii jsou v této době 'bláznivější = lepší'.
Počátkem 70.let podpořily dobré ekonomické podmínky a nárůst diváckého zájmu spolupráci se sponzory. Vzniká Profesionální asociace akrobatického lyžování a konají se profesionální závody, které probíhají od roku 1971 do roku 1977. Můžeme konstatovat, že moderní akrobatické lyžování jako závodní sport vzniká v roce 1971. Právě v dubnu tohoto roku jsou uspořádány první závody ve třech disciplínách tohoto sportu. Jsou to - balet na lyžích, jízda v boulích a akrobatické skoky. V roce 1979 se akrobatické lyžování stává řádným členem mezinárodní organizace FIS (Fédération internationale de ski).
Od roku 1980 je každoročně pořádán Evropský pohár v akrobatickém lyžování.Rovněž v tomto roce byl v USA zahájen pohár Světový, který rovněž probíhá každoročně a zahrnuje 14 závodů konajících se v Evropě, Kanadě a Japonsku. V roce 1983 FIS schvaluje mistrovství světa v akrobatickém lyžování a o tři roky později 1986 je uspořádáno první mistrovství světa ve francouzském Tignes.Mistrovství světa je pořádáno každé dva roky. Mezinárodní olympijský výbor byl tímto sportem nadšen a již v roce 1988 na Olympijských hrách v Calgery se akrobatické lyžování předvedlo jako ukázkový sport a slavilo zde velké úspěchy. V této souvislosti se Mezinárodní olympijský výbor rozhodl udělit olympijský statut disciplíně . 'jízda v boulích' (akrobatický sjezd, moguls).
Olympijské hry v Albertville jsou první olympijské hry, kde se rozdělují medaile v akrobatickém lyžování. V roce 1992 dochází ke schválení akrobatických skoků jako olympijské disciplíny. Na Olympijských hrách v Lillehammeru jsou tyto dvě disciplíny akrobatického lyžování řádnými olympijskými disciplínami. Na své schválení čekala pouze poslední kmenová disciplína tohoto sportu ACRO (balet na lyžích), která se měla objevit na programu OH 2002 v Salt Lake City. (Tato disciplína však přijata nebyla a postupem času zanikla úplně)
Začalo se opět závodit v další disciplíně, která nese název paralelní akrobatický sjezd (Dual Moguls). Tento závod byl zahrnut v roce 1999 do mistrovství světa v akrobatickém lyžování. Paralelní akrobatický sjezd se objevil již v roce 1995/1996 v rámci Světového poháru. V dnešní době má akrobatické lyžování pět disciplín.
Programem akrobatického lyžování se na celém světě aktivně zabývá 24 států.
Disciplíny akrobatického lyžování
Akrobatické lyžování se dnes oficiálně dělí na pět disciplín :- Akrobatický sjezd (Moguls)
- Akrobatické skoky (Aerials)
- Paralelní akrobatický sjezd (Dual Moguls)
- U-rampa (Half Pipe)
- Skicross
První dvě disciplíny tvoří základní kameny akrobatického lyžování a jsou ve své podstatě dosti odlišné.
Výkon je hodnocen body, které jsou závodníkovi udělovány rozhodčími, dle daných kritérií.
Při závodech v akrobatickém lyžování musí být stejná možnost pro závodění pro muže i pro ženy.
To znamená, že jsou pro muže i pro ženy stejné podmínky pro závod, všichni závodí na stejné trati se stejnými
parametry a jsou hodnoceni na základě jednotných pravidel, která se vztahují stejně na muže i na ženy.
Všechny disciplíny jsou na světových soutěžích (mistrovství světa, Světový pohár, Olympijské hry)
hodnoceny skupinou 7 rozhodčích. Na ostatních soutěžích (Evropský pohár, závody FIS, domácí a jiné závody)
hodnotí skupina 5 rozhodčích.
Akrobatické lyžování v České republice
Akrobatické lyžování se v České republice objevuje v první polovině 80.let. Mezi průkopníky tohoto sportovního
odvětví u nás patří Jan Novák, Petr Vokatý, Tomáš Suda a Slováci František Klein a sourozenci Lainczové.
Někteří z nich působí v oddílech akrobatického lyžování jako trenéři.
Nejprve se začíná provozovat disciplína akrobatické skoky, ale bezprostředně po ní se začínají provozovat i
další dvě disciplíny - akrobatický sjezd a balet na lyžích (dřívější ACRO). V prvopočátcích akrobatického lyžování
u nás se objevuje velké množství nadšenců. Již v roce 1982 se pod záštitou Nového světa konají první závody nebo
spíše show v Harrachově. O rok později vzniká neoficiální struktura akrobatického lyžování - jsou zakládány oddíly
a vedení úseku akrobatické lyžování.
V sezóně 1984 - 85 je uspořádán neoficiální Český pohár a mistrovství republiky
v Tatrách. V následující sezóně je pořádáno další neoficiální Mistrovství republiky v Šumperku.
V létě 1987 je akrobatické lyžování přijato do struktury Výboru svazu lyžařů ČÚV ČSTV (VSL ČÚV ČSTV).
V roce 1989 je přizván zástupce akrobatického lyžování do Sportovně technické komise VSL ČSTV (STK VSL ČSTV).
V tomto roce je našim akrobatickým lyžařům umožněna první účast na Mistrovství světa v německém Oberjochu,
kam odjíždí reprezentovat naši republiku dva závodníci - R.Kaftan a J.Kotek.
Na jaře 1990 byl na mimořádné konferenci Československého svazu lyžařů (ČSSL) a Českého svazu lyžařů (ČSL) předběžně
přijat úsek akrobatického lyžování do jejich struktury a na podzim 1990 se stává jejich rovnoprávným členem.
V roce 1993 se koná první Evropský pohár u nás, a to ve Špindlerově Mlýně, kde se kromě roku 1994 a 1998,
kdy nebyly vhodné sněhové podmínky, koná každým rokem.
Podmínky pro akrobatické lyžování
V této kapitole máme na mysli přírodní podmínky a materiální vybavení. Jedná se o prostředí, ve kterém akrobatické lyžování probíhá a o prostředky, které jsou nutné pro realizaci tréninku a především závodů v akrobatickém lyžování.
Přírodní podmínky
Akrobatické lyžování je zimní sport, který je provozován venku za dobrých sněhových podmínek a za vyhovujícího počasí. To znamená, že musí být dostatečná sněhová pokrývka (tolik sněhu, aby se daly vytvořit dostatečně veliké boule po celé délce trati - cca 70 cm), která umožňuje postavit pro jednotlivé disciplíny takovou trať, která vyhovuje parametrům, daným pravidly akrobatického lyžování pro jednotlivé disciplíny. Musí být zajištěna dostatečná ochrana nebezpečných míst na trati a v prostoru cíle. Při závodech musí být zajištěna lékařská a záchranná služba. Musí být takové počasí, které nezvyšuje nebezpečí úrazu pro akrobatické lyžaře. To znamená především dobrou viditelnost, příznivé povětrnostní podmínky a příznivé teploty. Při extrémních mrazech, kdy teplota klesne 25°pod bod mrazu, může být zrušen závod. Existuje tzv. seznam homologovaných tratí pro akrobatické lyžování. To znamená, že mezinárodní organizace FIS (Fédération internationale du ski) určila na celém světě nejvhodnější místa, splňující nejlépe požadavky pro konání závodů v akrobatickém lyžování.
Materiální vybavení
Materiální vybavení pro akrobatické lyžování je shodné s materiálním vybavením sjezdového lyžování. Kromě již zmíněné předepsané výzbroje a výstroje každého akrobatického lyžaře pro každou disciplíny, musí být při konání závodu určité vybavení, které umožňuje hladký a adekvátní průběh dle pravidel. Při konání závodu v akrobatickém lyžování je nutno zajistit příslušné technické vybavení, bez kterého nelze závod uskutečnit. Musí být zajištěno :- přímé spojení mezi startem, stanovištěm rozhodčích a cílem
- měřící přístroje (časomíra)
- zařízení pro ozvučení trati (při všech disciplínách hraje hudba - reproduktory jsou umístěny podél trati, aby nedocházelo ke zvukové vlně)
- stanoviště pro rozhodčí, které musí poskytovat dostatek prostoru a dobrý výhled
